Ani vlastně nevím jak, ale dostala jsem se k akci FotoMaraton. Asi jsem na ni narazila někde na sítích. A výlet do Prahy byl na světě. Co jsem o té akci věděla? Nic. Začala rekognoskace terénu. Projít minulá témata, postupně při procházkách přemýšlet nad možnými modely všemi směry. Některá témata pro mě byla zcela neosahaná. Rychlým sáhnutím do paměti zjišťuji, že jsem je nikdy ani nezkoušela fotit. Nu což… Podle pravidel není možné pořízené fotografie upravovat. Oceňuji… Dále je nutné fotky pořídit v pořadí, jak určuje pořadí témat. Člověku se nejednou může stát, že uzavře předchozí tématickou sbírku nečekaným objevem z kapitoly další. Pro mě doposud koncept nepoznaný. Ale hodně se mi to zamlouvá.
Nuže je poslední víkend v listopadu a Praha už volá… Bohužel ve stejný termín se konalo i několik dalších akcí, které lákaly, nicméně, teď to prostě nešlo. Tohle byla výzva 😉
Zážitek první… ČD
Už na startu má vlak zpoždění 35 minut. Jak říká naše dcera “mami, to je hustý…”. Jinak cesta celkem OK, když si člověk vyhádá to své rezervované místo. Cestou několik sněhových vánic, což ve mně nevyvolávalo příliš důvěry pro následující fotoden.
Zážitek druhý… Plný město lidí
Páteční odpoledne v duchu podvečerní procházky se zvrhlo v naprostý chaos plný cizinců i domorodců. Překvapením byl asi počet různých pěstírenských obchůdků koncentrovaných v jedné uličce a podobně také počet “tradičních trdelníků”. Hm, od kdy je trdelník česká tradice? 😀
Zážitek třetí… Večeře u Punčocháře
Vybaveni lítačkou v mobilu jsme se skrz město vydali směr restaurace toho, kdo zklidňuje olomouckého a ostravského drtiče v nejmenované kulinářské amatérské soutěži. Abych se moc nerozepisovala, tak jednou větou: To byl zážitek! 😉
Zážitek čtvrtý… Zledovatělá sobota a hledání KC
Jako jen blázen si nastaví v sobotu budík na šestku. Tak jo… Snídaně a směr Zahrada na Chodově. No, hned před hotelem na ulicích sklinka, v hlavě začíná fungovat představivost. Živě vidím, jak se kloužu v pololetu, foťák letí někam vzhůru. Neváhej a toč hadra 😀 Kunratický les pod sněhovou pokrývkou, obyvatelé Jižního města a studenti z okolních kolejí měli dopolední závody v bruslení jisté. Bylo to výživné, obzvláště s batohem plným foto výbavy.
Akce samotná
Registrace probíhala online, příp. na místě. Dostavit na místo se museli všichni, minimálně pro převzetí startovního čísla a vylosovaných témat. Po adventuře zvané doklouzej se do Zahrady bez pádu, jsem v 8:20 převzala pokyny a od této chvíle se mi počítal čas. Na celou sérii (tedy 5 fotek podle zadaných témat v zadaném pořadí) mají účastníci 5 hodin. Času dosti, dokud si člověk neuvědomí, kolik času ztratí jen samotnou přepravou po Praze. A také kolik času bude ještě věnovat závěrečnému výběru fotek. Listopadová témata byla: myšlenka, symetrie, střípky času, silueta, odpočinek.
Strategie je jasně dána pravidly celé soutěže. Koukám, hledám kompozice, fotím první téma. Hledám a fotím stále první téma, dokud nepotkám inspiraci na téma druhé. Otevření nového tématu definitivně zavírá téma předchozí. Samozřejmě se snažím také udržet nit, která protkne celou sérii. Již dopředu jsem rozhodnuta vyhnout se turisty exponovaným místům, po včerejší zkušenosti z prochajdy nešlo jinak. Ze všech ulovených kousků jsem nejvíc spokojená se svými kousky z kategorií symetrie, střípky času a odpočinek.
Několikahodinová procházka je za námi. Nafoceno, výběr proveden, odevzdáno. Pocity v okamžiku odevzdání smíšené. S odstupem času spokojenost a hlavně zajímavá zkušenost!