Díl prvý
Psala se polovina ledna roku 2022, svahy bílé, touha vrátit se na lyže silná. Zkoušíme a jdeme do boje. Po pár hodinách na dětském svahu je starší schopna se mnou sjet Harusák. Spokojeny obě dvě. Učení mladší dcérky se odkládá neb matka roku si natrhla lýtkový sval, bohužel hned na dvou místech. A tak nervózní matka z lůžka loví zcela vytížené instruktory, aby byla dokončena tohoroční mise. Povedlo se. V půli března obě ratolesti sjedou Kunčice a začíná čekání na novou bílou sezónu, na kterou se těším jako malá.
Díl druhý
Mám pocit, že nová sezóna se začíná ve stylu „poprvé na lyžích“. Nevadí, tak znovu. Matka se po nezdaru z předchozího lyžařského snažení rozjíždí pomalu. Děti dostávají náskok. Několik výjezdů a snažení. Na konci se opět můžeme pochválit, že cíl této zimy byl splněn. Tentokrát jsme to zvládli bez úrazu. A s nadšením se těšíme na ty další sněhy v listopadu či prosinci.
Díl třetí
Výbavička připravená hned od podzimu. Před prvním sněhem ještě dokupujeme oblečení, protože některé děti rostou jako z vody. Matka od listopadu pečlivě hlídá svahy na kamerách, aby následně hned na počátku prosince vyburcovala zbytek lyžníků. Opět jsme všechny během zimy posunuly naše hranice. Sezónu jsme zakončili poprvé za hranicemi, na Slovensku. Slovy jedné z dcer „Jééé, tak to je ten svah, kde se mamka v pravěku učila na snowboardu…“. Navštívili jsme Malinô Brdo. Obě mile překvapily.
Díl čtvrtý
Budeme-li míti štěstí, započneme pilování techniky. Sněhu zdar!
